Program do Senátu 2020

Právní řád jako přehledný prostor pro život

Do všech našich činností promlouvají státem přijímané zákony, nařízení a vyhlášky. Ty nám přinášejí nejen nové povinnosti, ale především obtíže spojené s přebujelostí legislativy a jejími překotnými změnami. Podnikatele trápí nejen DPH, EET a další papírování, ale každoroční změny daňových zákonů nebo stavebních předpisů. Přibývá norem, agend i registrů. Předpisy se mění několikrát během roku. Seznámit se se všemi povinnostmi a jejich změnami už zabere pomalu víc času než samotné podnikání. Přitom stále platí, že neznalost zákona neomlouvá. Podobný problém mají učitelé a ředitelé škol, starostové nebo úředníci v obcích a městech anebo lékaři v ordinacích. A dokonce i advokáti nebo soudci v právní praxi.

Stát by měl k legislativním změnám přistupovat odpovědně a vždy vážit potřebnost změny jako takové i její dopady do života lidí.  Proto bych rád inicioval jakýsi audit nebo inventuru právního řádu s cílem odstranit staré nebo nepotřebné normy a také snížení četnosti novel jednotlivých zákonů.

Rozvoj obcí a měst

Jako místostarosta města vím, co města, obce a jejich obyvatele trápí. Většina z těchto problémů je spojená s nedostatečnými finanční prostředky. Stát chová k obcím a městům nedůvěru, kterou promítá do regulace a podfinancování. Místo, aby obcím svěřil více peněz, snaží se jejich chod kontrolovat pomocí dotací, jejichž podmínky obce nutí dělat věci, které ne vždy potřebují. Situace v každé obci je jiná, někde potřebují postavit novou školu, někde opravit starý vodovod. Administrace dotací navíc váže lidské i finanční kapacity státu i obcí. Dotační podpora je obvykle na nové stavby, ale také obnova existujícího majetku obcí je nesmírně nákladnou. Problémem je chybějící nebo zastaralá vybavenost obcí jako jsou školky, vodovody, chodníky, hřiště nebo cyklostezky.

Zasadím se o to, aby obce dostávaly více peněz ze státního rozpočtu, a to díky úpravě rozpočtového určení daní. Chci, aby se obce mohly samy rozhodnout, do jakého projektu finanční prostředky investují podle své konkrétní situace.

Plnohodnotné stáří

S prodloužením délky dožití a zlepšení zdravotní péče roste podíl starších lidí. I stáří má být plnohodnotně a důstojně strávená část života. Vedle důchodové reformy, která jediná zaručí slušný udržitelný standard budoucím důchodcům, je nutné zlepšit kapacity sociálních služeb. Stát musí podporovat nejen lůžková zařízení, ale i domácí péči poskytovanou rodinami, aby lidé mohli co nejdéle zůstávat ve vlastním prostředí. Financování sociálních služeb musí být dlouhodobé, aby poskytovatelé služeb nebyli závislí na dotacích téměř ze dne na den. Podpora obcím by měla směřovat i do současných zařízení, která potřebují obnovu.

Proto bych chtěl pomoci prosadit dlouhodobé a stabilní financování sociálních služeb, vyšší podporu domácí a terénní péče včetně denních stacionářů a podporu pro obnovu stávajících zařízení v obcích a městech.

Špičkové zdravotnictví

 Naše zdravotnictví nepotřebuje zásadní změnu, ale trpělivé zlepšování. Je založeno na solidaritě a rovném přístupu k nezbytné, kvalitní a konkrétnímu zdravotnímu stavu odpovídající péči. Současně v České republice funguje konkurence mezi zdravotními pojišťovnami a mix státních, veřejnoprávních a soukromých zařízení. Podstatné je, aby pro každého, kdo ji potřebuje, zůstala dostupná a hrazená léčba závažných onemocnění. Chceme-li, aby zdravotnictví zůstalo na špičkové úrovni, musí sem směřovat odpovídající finanční prostředky včetně spoluúčasti pacientů, zejména u méně závažných onemocnění nebo souvisejících, případně nadstandardních, služeb. Není možné, aby pro nadužívání péče nebo čerpání peněz na banální onemocnění chyběly peníze na život zachraňující léčbu. Pro udržitelnost spoluúčasti ale musí existovat ohleduplný sociální strop, který umožní přístup k nezbytné péči každému. Navíc u drahé léčby pro každou diagnózu musí existovat jeden plně hrazený lék.

Zdravá zemědělská půda a krajina

Zvlášť v oblasti Polabí je ochrana zemědělské půdy životně důležitá. Bohužel právě na nejúrodnější zemědělské půdě se staví skladové a průmyslové haly namísto využívání brownfieldů. Některé způsoby hospodaření nepřispívají k zadržování vody, a navíc vedou k odplavování cenné zeminy při přívalových deštích. Ochrana půdy a krajiny souvisí s aktuálním nebezpečím sucha a nedostatkem pitné vody pro obyvatele, ale i s kvalitou života.

Zasadím se o to, aby byly opět dodržovány klasické osevní postupy, byly udržovány a obnovovány polní cesty a vysazovány remízky. Musíme podpořit lesní hospodářství a jeho funkci zadržování vody v krajině stejně jako budování malých vodních nádrží.

Chci více podporovat kvalitní české potraviny, a především regionální potraviny bez nutnosti dopravy na velké vzdálenosti. Řešením však není povinná konzumace domácích výrobků, jak se o to stát nyní snaží ani nákladné reklamní kampaně. Jen v regionu mezi Poděbrady a Čelákovicemi je nepřeberné množství malých a středních producentů, kteří by uvítali možnost prodávat své výrobky přímo v blízkém okolí. Současně musíme tvrdě vyžadovat od některých nepoctivých výrobců i dovozců značení složení a původu výrobků včetně značení privátních značek.

Vzdělávání místo biflování

Kvalitní vzdělání je klíčem k úspěšné budoucnosti celé země. Vzdělaný člověk má výhodu, lépe se v životě orientuje a snáze se adaptuje na změny a obtíže, které jej potkají. Vždy lépe uspěje na trhu práce. Přestože se o školství neustále hovoří jako o prioritě, financování tomu neodpovídá. Proto považuji za zásadní, aby do škol a školek směřovalo více peněz. To umožní zaplatit dobré učitelé, kteří žáky nebudou nutit k nesmyslnému biflování, ale budou je motivovat k pochopení smyslu učiva, kreativitě a pomohou jim nabýt pro život potřebné dovednosti.

Místo nekonečných změn, reforem a testování je nutné nechat učitele učit a vytvořit jim k tomu podmínky. Stát by měl více podporovat regionální školství včetně menších venkovských základních škol. Stejně taky by měla být věnována pozornost středním školám, které jsou v současné době na okraji zájmu, a také fenoménu základních uměleckých škol.

Udržitelná a bezpečná doprava

Prvořadým je rozvoj veřejné dopravy, především železnice a návazných autobusových linek. Řada obyvatel Kolínska, Poděbradska, Českobrodska a Čelákovicka denně dojíždí do zaměstnání. Nechceme-li trávit čas v kolonách, je nutné zvýšit kapacitu tratí i vozidel a veřejnou dopravu dále zatraktivnit, například podporou parkovišť P+R a B+R. Hlavně v Polabí je třeba podpořit rozvoj cyklistiky jako udržitelného způsobu na kratší vzdálenosti. Cestou je budování a propojování cyklostezek anebo alespoň vznik vyhrazených pruhů pro cyklisty.

Také stav silnic má vliv na život v regionu, ekonomiku, bezpečnost a ekologii. Řádně udržované silnice, které se díky obchvatům vyhnou obcím a městům, zkrátí dojezdové časy, zvýší bezpečnost provozu a zlepší kvalitu života v jejich sousedství. Vedle dokončení pražského okruhu je pro oblast Kolínska, Poděbradska, Českobrodska a Čelákovicka klíčové pokročit v přípravách obchvatů větších měst, úprav některých křižovatek, a především zlepšit neefektivní systém údržby silnic II. a III. třídy ve Středočeském kraji.