Méně paragrafů, více svobody

Jsem právník, místostarosta a podnikatel. Na zákony, nařízení a vyhlášky narážím každý den a vím, že je těžké tuto záplavu paragrafů zachytit a zvládnout. Kandiduji do Senátu také proto, abych se mohl věnovat zjednodušování předpisů, které regulují, co děláme. Chci, abychom se naučili zbytečné paragrafy rychle a efektivně nalézt a rušit.

Právní řád potřebuje dietu

Odhaduje se, že aktuálně máme už přes dva miliony platných zákonů, nařízení, vyhlášek, a dalších předpisů. Přestože se do tohoto počtu počítají i různé místní vyhlášky obcí, je jasné, že není v lidských silách se v takovém množství vyznat. Není to ani v silách právníků. Dokonce ani stát přesně neví, kolik a jaké předpisy formálně platí a ukládají povinnosti občanům a firmám. Jednou z příčin tohoto stavu je mylný předpoklad, že každý negativně vnímaný jev lze vyřešit novým zákonem a že každá lidská činnost se stane lepší, bude-li podrobena nějaké regulaci, registru či povolení. 

Přitom zákony a další regulace ovlivňují naše životy. Právní předpisy mají smysl jen tehdy, když je jejich adresáti znají a rozumí jim. Český právní řád však v roce 2020 více než co jiného připomíná hustý prales, skrz který není vidět a nikdo tak neví, co nás v něm čeká. 

Pokud jste někdy stavěli dům, nepřekvapí vás, že jsme na 157. místě na světě v rychlosti stavebního řízení. Doba stavebního řízení v Česku je podle aktuálních statistik Světové banky v průměru 246 dní. Pokud podnikáte, tak jistě víte, jaké byrokratické povinnosti se na vás každoročně hrnou. Podle studie OECD tráví čeští podnikatelé až 17 dní ročně hlavně zpracováním daní a dalších povinných odvodů. To je až pětkrát víc než třeba v Dánsku.

V současnosti nám vládne podnikatel Andrej Babiš. Dalo by se tedy očekávat, že bude mít pro podnikatele jako stav pochopení. Nemá. Zdá se, že má pochopení jen pro své podnikání. Za jeho vládnutí byrokratická zátěž pro podnikatele dramaticky narostla: EET,  kontrolní hlášení nebo tři sazby DPH za pivo. Velké firmy zaměstnávají týmy právníků a auditorů, drobný podnikatel se s povinnostmi, která na něho stát hrne, pere většinou sám. 

Jako samosprávná obec také neustále dostáváme nové povinnosti, které musíme vyřizovat. Město je zřizovatelem škol, školek nebo třeba domova důchodců. Vidim, s jakou zátěží se musí popasovat i tyto instituce.

Každá nová vláda se obvykle prezentuje tím, kolik nových zákonů protlačí parlamentem. Říká se tomu legislativní smršť. Tohle se musí změnit. Méně je více. Lékaři musí mít více času na pacienty, učitelé na žáky, podnikatelé na své zákazníky a klienty a hospodští na své hosty. 

Jak toho můžeme dosáhnout?

Inventura právního řádu 

Stát si musí udělat v pořádek v tom, jaké právní předpisy jsou platné a účinné, stejně jako to dělají obce. Obce mají ve svých vyhláškách a nařízeních většinou přehled, neboť jich nemají mnoho. Každý předpis musí mít kdykoli v čase své opodstatnění. Stejně jako se plánují nové zákony, musí vzniknout i pravidelný audit platné legislativy, kterým budeme potřebnost předpisu ověřovat.

Jednotné datum účinnosti novel i nově přijatých právních předpisů

Některé zákony jsou dnes měněny i několikrát ročně. Předpisy nabývajíc účinnosti v různých datech během roku, například 1. 4. nebo 1. 7., popřípadě kdykoli jindy. Ke změnám jednoho předpisu by mělo docházet jen jednou ročně, není-li zvláštní důvod, aby ke změně došlo hned. Tím by se mělo šetřit podobně jako používání tzv. legislativní nouze. 

Rušení zbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek

Musíme se pustit do rušení zbytečných zákonů a nařízení. Pokud předpis neobstojí v inventuře, musí být navržen ke zrušení.  

Nové zákony, vyhlášky a nařízení musí projít testem nezbytnosti

Součástí schvalování nových zákonů, nařízení i vyhlášek musí být také povinnost doložit, že je tato regulace nezbytná a že stávající úprava není dostatečná.  Musí být posouzena i varianta, že právní předpis nebude přijat a její důsledky.

Elektronizace státní správy

Digitalizace státní správy by měla omezit všechny výkazy a informace, které musí občan nebo instituce předávat státu. Často jsou to totiž informace, které o vás jiný státní úřad dávno ví. O tomto pravidle se hovoří více než 20 let a stále nebylo naplněno.